Rozhovor Aleny Gajdůškové pro Národní kontaktní centrum - ženy a věda
1. Na tiskové konferenci 13. 7. 2010 představil Bohuslav Sobotka stínovou vládu ČSSD. Vy v ní zastáváte post odborné mluvčí pro oblast výzkumu a vývoje. Co tato pozice obsahuje a jaké úkoly z ní vyplývají?
Jedná se v podstatě o garanci vytváření a prezentace politiky pro oblast vědy, výzkumu, vývoje a inovací z pohledu sociální demokracie.
Snažím se s naším týmem sledovat bedlivě kroky vlády, příslušných ministerstev i dění v EU v této oblasti. Jsem v kontaktu s institucemi i odbornou veřejností. Mým úkolem je upozorňovat a dostupnými prostředky opoziční strany prosazovat řešení problémů (což může být někdy i účinnější než u těch vládních) a navrhovat legislativní i nelegislativní opatření ke zlepšení situace pro rozvoj v této oblasti (pracujeme např. na novele zákona ). Dalším mým úkolem je vytvořit koncepci rozvoje vědy a výzkumu. Připravujeme pro tuto oblast zelenou knihu jako základ diskuze s odbornou veřejností a podklad pro vytvoření dlouhodobé strategie.
2. Jaký je Váš názor na genderovou rovnost ve vědě? Právě vychází Monitorovací zpráva o postavení žen ve vědě za rok 2009 a její závěry ukazují, že postavení žen v české vědě není v ČR nijak pozitivní, především se nijak významně nemění. Ve většině sledovaných indikátorů patříme mezi nejhorší země v rámci EU. Státní instituce tento problém dosud dlouhodobě ignorují. Jaký je Váš názor na tuto problematiku a to, jak reagují státní instituce?
Věda je součást společnosti. Je obtížné, aby sociologické procesy zde byly jiné než v jejím zbytku. Problém je, že nevyužití intelektuálního potenciálu je ve vědě ještě citelnější než jinde. Prostě Gaussova křivka platí a nevyužije-li se celý rekrutační zdroj (tedy talentů mužů i žen) máme prostě skutečných talentů málo. To je docela luxus v zemi, která nemá jiné bohatství než právě schopnost a talent svých lidí. Jsem ráda, že v oblasti vědy je ale genderová rovnost detailně sledovaná. Mezinárodní tlak na vyrovnávání šancí v této oblasti může pomoci i jinde. Je totiž potřebné překonat stereotypy a předsudky a přijmout opatření pro možnost lepšího sladění rolí. To není jednoduché. Velmi oceňuji výstavu o vědeckých párech a další akce, které proběhly v rámci Týdne vědy organizovaném Akademií věd. Ze strany státních institucí jsem žádnou aktivitu v tomto směru nezaznamenala.
3. Otázka genderové rovnosti a postavení žen ve vědě nebyla (tehdejší) Radou pro výzkum a vývoj řešena ani v době sociálně-demokratických vlád. Domníváte se, že v budoucnu případě úspěchu ČSSD se situace změní? Případně jak?
Za vlády sociální demokracie jsme se snažili prosadit obecně antidiskriminační zákon, který byl nakonec přijat (přes obtíže v Senátu a i u některých našich lidí při přehlasování veta prezidenta ). To vytváří dobrý základ pro prosazování genderové rovnosti ve všech oblastech. Nediskriminace a rovnost šancí je jedna ze základních hodnot evropského sociálně demokratického hnutí, takže se situace bude muset pozitivně změnit. Změnit se musí pozice nejen vůči ženám ve vědě, ale vůči vědě obecně - počínaje finančními toky až po stanovení priorit a vytvoření dobrých podmínek pro život vědkyň a vědců. Znova opakuji – talent lidí, jejich vysoká profesní úroveň a tedy schopnost spolupracovat v mezinárodních týmech je to největší bohatství, co máme. Je tedy potřebné ho rozvíjet.
Alena Gajdůšková