Opravdové reformy musí být pokrokem
Tento týden zasedá Parlamentní shromáždění Rady Evropy. (Prosím neplést s Evropským parlamentem. Rada Evropy je mezinárodní organizace sdružující 47 nejen evropských zemí) chránící především lidská práva a demokracii. Členskými zeměmi jsou všechny členské země EU, ale také všechny postsovětské republiky, přidruženými zeměmi jsou např. Mexiko, Kanada a Island. Orgánem exekutiv je Rada ministrů, kde jsou členské země zastoupeny ministry zahraničí. Každá země pak má při RE své diplomatické zastoupení na úrovni velvyslanců. V Parlamentním shromáždění zastupují členské země delegace jejich národních parlamentů.
Mezi nejvýznamnější úmluvy Rady Evropy patří Úmluva o lidských právech a Občansko- právní a Trestněprávní úmluva proti korupci. Ty jsme sice za sociálně demokratických vlád podepsali i ratifikovali, ale navazující protokoly za pravicových vlád už česká vláda ani nepodepsala. Řadíme se tak k několika málo zemím na světě. Pokud bychom nyní přijali další z významných mezinárodních dokumentů Úmluvu proti obchodování s lidmi, byli bychom poslední ze zemí EU a asi 170 zemí světa.
Současné zasedání Parlamentního shromáždění RE se zabývá např. tématy - výchova na ochranu proti násilí ve školách, boj proti chudobě, voda- zdroj konfliktů, ochrana migrujících žen na trhu práce, předlužení států: nebezpečí pro demokracii a lidská práva.
Každé z témat by si zasloužilo vlastní dlouhý rozbor a srovnání s praxí ČR. Ukázalo by se, že o skutečných reformách současná česká vláda nemá ani ponětí.
Nabízí se v této souvislosti otázka, zda nezájem o jednání na mezinárodní úrovni je jen neznalost, ignorance nebo vědomé pokračování politiky železné opony (byť tentokrát pouze virtuální). Znalost dokumentů RE by českým občanům jasně prokázala, že pravicové vlády zařadily pro Českou republiku historický zpětný chod.
Znalost jednání a informace o navrhovaných opatření např. ve zprávě Rady Evropy o předlužení států nebo v Paktu stability a růstu EU by totiž proti asociálním, a mnohdy i ekonomicky naprosto absurdním návrhům současné vlády, zřetelně ukázaly cestu opravdových reforem. Reforem, které vedou k pokroku a jsou více než nezbytné pro další hospodářský a sociální rozvoj, pro dlouhodobou vysokou kvalitu života našich občanů.