Švédské předsednictví uspořádalo genderovou konferenci ve švédském Riksdagu
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, předsedkyně Stálé parlamentní komise pro rovné příležitosti Soňa Marková a členka téže komise Marcela Mertinová se opět na konferenci přesvědčily, že máme co dohánět. Nedostatek žen v české politice je jev, se kterým se potýkají každodenně. Statistiky to jen dokládají. Poslanecká sněmovna 15,5 % žen, Senát 17 % žen, vláda 3 ministryně z 18. Tato čísla jsou nejen pod evropským, ale i světovým průměrem. I po dvaceti letech od sametové revoluce se naděje žen na důstojné participaci na správě věcí veřejných nesplnily. „Nastal čas pro kvóty, po dvaceti letech se nic nezměnilo, čísla mluví jasně“, říká senátorka Gajdůšková. Slovo kvóty se na konferenci skloňovalo ve všech pádech. Afirmativní akce jsou totiž nejrychlejším, nejlacinějším a zároveň nejúčinnějším způsobem, jak vyrovnat podíl žen na politické moci. „Kvóty jsou novým globálním trendem,“ řekla Drude Dahlerup, socioložka a politoložka z organizace IDEA, která se kvótami zabývá jako vědní disciplínou. „Samozřejmě bychom byli raději, kdybychom kvóty nepotřebovali“, říká Marcela Mertinová, poslankyně. „Česká politická scéna však stále dokazuje, že se bez nich zřejmě neobejdeme“. Prognózy neziskových ukazují další pokles poslankyň ve sněmovně po jarních volbách. I proto Soňa Marková vítá iniciativu nedávno vzniklého Výboru pro ženy v politice, kterou je změna volebního zákona, která má zaručit, že strany na svých kandidátkách obsadí alespoň 30 % míst ženami. 30. listopadu k tomu Komise pro rovné příležitosti pořádá seminář.
Nízký počet žen v rozhodovacích pozicích a diskriminace na trhu práce, to jsou podle Švédek spojené nádoby. Teprve poté, kdy se švédské ženy prosadily v dostatečném počtu (30-40 %) v politice, začaly prosazovat genderová témata. Ekonomická nezávislost žen je podle nich základní podmínkou pro jejich rovné postavení ve společnosti. Aby však mohly být ženy stejně aktivní na trhu práce, musí pro ně společnost vytvořit stejné podmínky jako pro muže. Proto jsou ve Švédsku samozřejmostí dostupné jesle, mateřské školy, mimoškolní zařízení. Ve velkém se diskutuje péče o seniory a další závislé občany, stejně tak jako podpora demografického růstu. „Ženy dnes mají vyšší vzdělání než muži, realizují se stejně ve svých profesích jako muži. Nemůžeme od nich požadovat, aby se všeho vzdaly a staly se pečovatelkami. Stát musí zajistit potřebnou míru péče ze svých prostředků“, řekla Hillevi Engstrom, švédská poslankyně. Hlavními sledovanými ukazateli které se na konferenci diskutovaly, jsou míra (ne) zaměstnanosti žen a mužů, rozdíly v platech, segregace na trhu práce, dopad rodičovství na zaměstnanost, ale také počet žen/ mužů pracujících na částečné úvazky. Také v těchto ukazatelích zaujímá Česká republika poslední místa mezi členskými státy EU.