Řeči a skutek utek. ČR jako odpůrce jaderného odzbrojení
Jako politici bychom měli rychle přestat být hluší a slepí vůči otázkám, které především mladí lidé kladou ke své budoucnosti.
Na workshopu s tématem Jaderné odzbrojení pořádaném organizací Svět bez válek a násilí v rámci Světového týdne za mír a nenásilí se mě ptali: „Proč v OSN opakovaně hlasuje ČR proti všem návrhům vedoucím k zákazu jaderných zbraní? Proč nepodporujeme úsilí jiných evropských zemí o vyhlášení Evropy jako zóny bez jaderných zbraní?“
Přiznávám, že jsem schopna najít množství důvodů, proč bychom měli světové úsilí o odzbrojení a zákaz jaderných zbraní, zejména na půdě OSN, podporovat. Proto jsem se také stala členkou světového Sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení. Proto jsem spolu s delegací Senátu PČR v budově OSN v New Yorku podepsala výzvu starostů Hirošimy a Nagasaki k jadernému odzbrojení.
Neznám ale jediný racionální důvod , proč naopak ČR odzbrojení brání. Tím spíše, že česká zahraniční politika jako základní princip již dlouhá léta deklaruje úsilí o mír a dodržování lidských práv ve světě a slovně se k těmto principům hlásí.
V této chvíli máme silný impulz ptát se ministra zahraničí, jaká že tedy vlastně pozice ČR v této oblasti je. Nad naším územím se objevilo stopové množství radioaktivního jodu. Nynější zdroj odborníci neznají, ale téměř vylučují, že by mohl ležet na území České republiky.
Pro vládu i parlament by to ale měl být dost dobrý důvod k tomu, abychom si přestali myslet, že se nás otázky odzbrojení a přítomnosti jaderných hlavic na území Evropy netýkají. Ministr zahraničí by se měl v této věci začít zpovídat.
"Pojďme dál prosazovat na odzbrojení a nešíření jaderných zbraní. Pojďme splnit sen ... svět bez jaderných zbraní." Generální tajemník OSN Ban Ki-moon, Prohlášení na valném shromáždění, 21.září 2011